Seznam obyvatel domu č.p. 27 v 19. století

Zpět Na Chumberku

Díl do skladby lidí žijící na Chumberku v 19 století, jak je možno si povšimnout, byl to obrázek pestrý s překvapující hustotou obyvatel a též fluktuací, která jako by byla odrazem života měst pražských. Vlastně by se dalo mluvit o třech Sukdolech v rámci jedné obce a to o Chumberku, obci samotné okolo dvora a tak řečeného Podsukdola, tedy mlýnech na Únětickém potoce. Dnes, kdy je Chumberk výrazně pozměněn, jak charakterem života, tak zásahy do vzhledu místa, je těžko si představit hlouček domů v pláni Nad Babou na poštovní silnici s roklí za kovárnou a cestou za hostincem vinoucí se přímo do Lysolaj a ke svatému Matěji.

Rád bych u tohoto seznamu uvedl zvláštní poděkování mému blízkému kamarádu a příteli panu Janu Malouškovi, jenž je mi mnoho let neocenitelnou a trpělivou oporou v konzultacích nad matričními záznamy a nejinak tomu bylo i nyní. Soupis je v tomto smyslu i jeho dílem.

1825
Barbora Handlová,(dle Michelské matriky ročník 1798, narozená v Nuslích č.10.),služebná v Sukdole, dcera Matěje Handla, šafáře v Nuslích a matky Alžběty S.(dle Michelské matriky Alžběta Švastová), šafářské dcery z Nusel, poddaná k Nuslím.
1831
Anna, dcera po zemřelém Josefu Kamínku, mistru z Vysokýho Mejta č.66 a matky Josefy rozené Menclovy z Vysokýho Mejta.
1849
František Frolík, krupař ze Sukdola č.27, syn Václava Frolíka, mistra tesaře z Hoštic č.23 a matky Kateřiny rodilé Perlíkové ze Slatiny, statku Pakoměřického.
Rozina, dcera zemřelého Josefa Trojana, mlynáře z Podsukdola č.16 a matky Alžběty rozené Suché ze Žalova č.5.
1850
Alžběta, vdova po Josefu Trojanovi, mlynáři z Podsukdola č.16, zemřelá ve věku 71 let.
1852
František Frolík, krupař ze Sukdola č.27, patřící do tetéž obce, syn Václava Frolíka mistra tesařského z Hoštic č.23 a matky Kateřiny rodilé Perlíkové ze Slatiny.
Barbora, vdova po Josefu Hulvertovi, hospodském ze Sukdola, dcera Jana Zemana, výminkáře ze Středokluk č.26 a matky Anny rodilé Horáčkové ze Středokluk.
1855-1860
Matěj Černý, tovaryš zednický ze Sukdola, příslušný tamtéž, syn zemřelého Václava Černýho mistra koláře ze Sukdola č.15 a matky Josefy rozené Procházkové z Mělníka č.17.
Barbora, dcera Antonína Rachoty, mistra provazníka z Miletína č.18 a matky Marie rozené Temnické z Miletína,okresu Hořického.
1862
Vavřinec Marek, sladovnický ze Sukdola č.27, syn Jakuba Marka, rolníka ze Světce, okresu Bezdružického a matky Rozy rozené Paskové, též ze Světce.
Barbora, dcera Jana Patky, bednáře ze Sadova (Sadové) okresu kraje Krále-Hradeckého a matky Anny rozené Košťálkové ze Křivce v okresu Nymburském.
1865
Anna, dcera zemřelého Matěje Krátkého, domkáře a mistra krejčovského ze Sukdola č.27 a matky Marie rozené Hromasové ze Sukdola č.28.
1867
Marie,dcera po zemřelém Josefu Nedbalovi, hostinském v Praze a téhož manželky Alžběty rozené Koznerovy z Prahy, nyní bytem na Sukdole č.27.
1872
Jan Čapek, nádeník ze Sukdola č.27, syn Anežky Čapkové, dcery Jana Čapka, chalupníka z Nové Vsi č.30,okresu Lomnického a matky Anny rozené Kuntové z Nové Vsi č.131.
Anna, dcera Václava Maršálka, mistra krejčího z Velkých Lečicč.9, hejtmanství Příbramského a matky Anny rozené Veverkové z Velkých Lečic č.9.
1875-1878
Jan Němec, nádeník v Sukdole č.27, syn Kateřiny Němcové služebné,dcery Martina Němce sedláka z Lovětína č.27 okresu Jindřicho-Hradeckého a matky Kateřiny rozené Samečkovy (v poznámce uvedeno recte Samcové) z Lovětína.
Anna, dcera Josefa Tichýho, nádeníka ze Sukdola č.20 a matky Kateřiny rozené Kotěšovské ze Sukdola č.20.
1878
Kateřina Soukupová, vdova po Janu Soukupovi, dělníku v Struhařově č.12, okresu Benešov, zemřelá ve věku 104 let.
1880
Františka Boťchová, vdova po Josefu Boťchovi, domkáři a zedníku z Řeporyje č.73, dcera Jana Březiny domkáře v Sukdole č.27 a matky Marie rozené Soukupové ze Struhařova.
1881
Antonín Pomajzl, rodilý z Horoměřic č.36, tovaryš tesařský v Sukdole č.27, příslušný do Nebušic, syn Václava Pomajzla tesaře z Horoměřic č.36 a matky Lidmily rozené Černochové ze Statenic.
Františka, vdova po Josefu Boťchovi, domkáři z Řeporyje č.73, dcera Jana Březiny domkáře ze Sukdola č.27 a matky Marie rozené Soukupové ze Struhařova.
1891
Václav Vlček, nádeník ze Sukdola č.27.
Kateřina, dcera Matěje Šimáčka, bývalého šafáře ze Zdib č.2.
1891
Marie Březinová, manželka Jana Březiny, domkáře v Sukdole č.27, rozená Soukupová ze Struhařova, zemřelá ve věku 73 let.
1892-1895
Václav Procházka, zedník ze Sukdola č.27, syn Františka Procházky domkáře ze Sukdola č.29 a matky Magdaleny rozené Losové z Únětic č.24.
Alžběta rozená v Hrdlí č.47 okresu Litoměřice, dcera Václava Podrábskýho, nádeníka v Sukdole č.20 a matky Rosalie rozené Jindřichové z Hrdlí.
1895-1897
Karel Klauda, truhlář v Sukdole č.27, narozen v Brozanech č.5 okres Libochovice, příslušný do Šopky okresu Mělník, vdovec po Anně rozené Trmalové, syn Jana Klaudy, mistra truhláře z Brozan a matky Johany rozené Pracné z Černého Kostelce č.45.
Anna,dcera Josefa Franzla, rolníka v Martinicích č.15 a matky Anny rozené Lapáčkovy z Budče č.21.
____________________________
Marek Loskot, duben 2024.

Pro web zpracoval Josef Jánský.

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.